Poradenství
- homeopatie pro děti a rodiče
- vztahová homopatie
- transformace životního stylu pro odstranění psychosomatických příčin a autoimunitních nemocí
Přejídání není volba. Je to reakce na trauma.
Musíte prvně pochopit, že budete muset změnit svůj život, abyste se vyléčili. Na úrovni na které problém vznikl, nelze tento problém vyřešit.
Možná se budete muset navždy rozloučit se starým životním stylem, ale věřte, že budete žít nově a mnohem lépe, protože každý den budete volit zdraví, místo aby vás sužovaly choroby.
‐----------------------------------------------
Václav Rathouský:
Kdo si myslí, že je jako vegetarián vegetariánem, je tak trochu na omylu. Rostlina je totiž "masožravý pastýř". Svými kořeny vylučuje krmné tekutiny, kterými "pase" tisíce druhů půdních organismů. A kdo si myslí, že rostlina "stříká" do půdy stále stejný roztok, je na omylu. Složení tekutiny se mění podle toho, které organismy chce rostlina namnožit a které chce motivovat, aby jí ze země "vykutaly" konkrétní nedostatkové minerály. Rostlina tedy ve svém podzemí vaří jen těm, od kterých něco potřebuje. Je to jako když zaměstnavatel nabízí mzdu pouze profesím, které zrovna potřebuje.
A jak je to s oním rostlinným "vegetarianismem"? Rostlina si krmí jak organismy, které pro ni pracují, tak i ty, na které má zrovna "chuť". Ty špičkou kořene nasaje a uvnitř kořene jimi cirkuluje stejně, jako když si mícháte kafe aby se vám rozpustil cukr. Rozdíl je v tom, že cílem rostliny není nasáté bakterie zabít, ale jen "okousat". Je to jako když jíte jablko, abyste z něj zasadili ohryzek, čímž vzniknou nová jablka.
Jiným obrazem řečeno - představte si bakterii jako vajíčko, kterému rostlina mícháním a vylučováním oxidačních látek rozpustí skořápku, aby mohla vypít jeho bílek. A když je takto vajíčko (bakterie) vycucnuto, tak je jeho žloutek (protoplast, bakteriální jádro) vyplivnut nově vypuštěným bočním kořenovým vláskem.
Pro protoplast to znamená začátek nového života v novém prostředí. Za pár minut zregeneruje a stane se opět plnohodnotným půdním dělníkem, který se díky rostlinným výměškům množí (každých zhruba dvacet minut x 2). Tím kolonizuje nové půdní území, na kterém opět "kutá" minerály, rozmnožuje se, a je případně znovu spolknut, okousán a jako ohryzek opět zasazen, aby osídlil nové území.
Takto si rostlina (stále dokola) pase, konzumuje a rozmnožuje své podzemní spolupracovníky k oboustranné spokojenosti. Kdo v této inteligentní symbióze nevidí inteligenci, není inteligent...
Pavlína Chýlková